Anketa o titul Ropák roku 2003 začíná
[pondělí, 1. březen 2004]
Ekologové hledají opět další ropáky a zelené perly
Děti Země vyhlašují již dvanáctý ročník ankety o antiekologický čin Ropák roku a zároveň devátý ročník ankety o antiekologický výrok Zelená perla roku. Kandidáty do obou anket může do 22. března 2004 na jejich adresu posílat kdokoliv, pokud uvede jejich jména a důvod navržení, resp. citaci výroku. Formuláře pro vyplnění jsou také na internetové stránce www.detizeme.cz/ropak. Výsledky budou zveřejněny v pátek 30. dubna na soirée v Brně.
„Jedním z horkých kandidátů na ropáka je sice poslanec za ČSSD Jaromír Schling za všemožnou podporu výstavby jezů na dolním Labi, ale doufám, že dostaneme i další důležité škůdce přírody,” uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země.
Každoročně se sejde kolem čtyřiceti jmen, přičemž nejčastěji jsou navrhování ministři vlády. Mezi nimi je už také za koncepci energetické politiky ve prospěch uhlí a jádra ministr průmyslu a obchodu a poslanec za ČSSD Milan Urban.
Kandidáta na ropáka může navrhnout kdokoliv, když uvede jeho jméno, zaměstnání a ověřitelný důvod navržení, tzn. prosazovaní nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na realizaci nějaké „antiekologické“ stavby. To vše se musí vztahovat k roku 2003. Je také nutné napsat za jaké území je navržen - kraj, Prahu či přímo za celý stát. Důležité je samozřejmě uvést jméno a adresu navrhovatele, který by měl rovněž zaslat i písemné podklady, proč svého kandidáta navrhuje.
Kandidáta na perlu může opět navrhnout kdokoliv, když napíše jméno autora výroku, zaměstnání, přesnou citaci výroku, název zdroje a datum jeho zveřejnění. Mezi kandidáty nelze zařadit zástupce sdělovacích prostředků - publicisty a novináře. Cílem ankety je upozornit na výroky, které bagatelizují ochranu životního prostředí a přírody.
Titul „Ropák roku 2002“ získal generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s. a předseda představenstva Spolany, a. s. Pavel Švarc mj. například za hlavní zodpovědnost při únicích toxických látek ze Spolany při srpnových povodní, za nedostatečné protipovodňové zabezpečení budov a pozemků zamořených rtutí a dioxiny ve Spolaně, za neochotu odškodnit občany postižené úniky chlóru, dioxiny a dalších toxických látek ze Spolany během povodní a Na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci spis. zn.: 1 Co 217/2006-294 ze dne 15. listopadu 2006 byla původní věta dne 20. ledna 2007 vymazána.
Vítězem ankety „Zelená perla roku 2002“ se stal zemědělský podnikatel a nájemce pozemků u Rajchéřova Miroslav Binder, který pro Respekt v článku Hranice mezi ptákem a člověkem (z 2. 12. 2002) řekl: „Já mám jiný starosti, než se srát s nějakým záborníčkem křivým, nebo medovým, nebo co. A seru na ty jejich ptáky. Neznají hranici, kde je pták a kde je člověk.“
Galerie 11 Ropáků za jedenáct ročníků
1992 = Július Binder (ředitel bratislavského podniku Vodohospodářská výstavba)
1993 = Václav Klaus (předseda české vlády) a Vladimír Dlouhý (ministr průmyslu a obchodu)
1994 = František Benda (ministr životního prostředí)
1995 = František Malý (přednosta Okresního úřadu v Berouně)
1996 = Josef Kupec (podnikatel brněnské firmy INVESTprojekt s. s r. o.)
1997 = Stanislav Novotný (generální ředitel Povodí Morava, a. s. v Brně)
1998 = Miroslav Grégr (ministr průmyslu a obchodu)
1999 = Jiří Drda (poslanec a předseda představenstva liberecké firmy Termizo, a. s.)
2000 = Josef Běle (náměstek ministra životního prostředí)
2001 = Miroslav Beneš (poslanec a místopředseda ODS)
2002 = Pavel Švarc (gen. ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s. a předseda představenstva Spolany, a. s.)
Spolaně sláva (26. 02. 2004 / Reflex / Tomáš Feřtek)
Městský soud v Brně rozhodl, že ekologické sdružení Děti Země se musí omluvit Pavlu Švarcovi, řediteli Unipetrolu (firma vlastnící Spolanu Neratovice), za to, že ho loni nominovalo na anticenu Ropák roku kromě jiného za „osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení“. Burleska okolo Spolany tak byla dovršena. Za nezodpovědné chování firmy při povodních a ostudné přidělení státní zakázky za tři miliardy byli potrestáni pouze ti, kteří na problém upozornili. Eva Tylová, náměstkyně ministra Ambrozka, která trvala na výběrovém řízení, jež mělo rozhodnout o nejvýhodnější technologii pro likvidaci dioxinových baráků ve Spolaně, byla odvolána předloni na konci léta. Jen opustila křeslo, prohlásil ministr, že existuje jen jedna technologie, kterou u nás vlastní jen jedna firma, a výběrové řízení tedy není nutné. Fakt, že o pár měsíců později byla na Slovensku vybrána jiná technologie, a tudíž zjevně existuje, dosud nikdo nevzal v potaz.
Stejně tak byla odvolána inspektorka České inspekce životního prostředí Hana Bubeníková, která udělila Spolaně pokutu za chování při povodních. Tu ministerstvo zrušilo s odůvodněním, že nenašlo žádnou souvislost mezi chováním firmy a únikem nebezpečných látek. Vtipné. K případu zatím nestihl pan ministr Ambrozek ani po půl roce dát konečné stanovisko. Zřejmě čeká, až veřejnost zapomene. To mu zkomplikoval soud, který případ vrátil do médií, když rozhodl, že Pavel Švarc si zaslouží omluvu, protože výše uvedené tvrzení se dotklo jeho cti. Vyslechnout bývalou náměstkyni, jež potvrzuje, že pan Švarc se při jednání s ní osobně zasazoval o použití jedné konkrétní technologie, i když věděl, že by to znamenalo obejít výběrové řízení, soudce odmítl. Zpochybňovat rozhodnutí nezávislého soudu prý ve slušné společnosti novinářům nepřísluší. Takže panu Švarcovi i Spolaně sláva, lituji jen, že nevysoudili i odškodné. Tak na tři padesát bych to viděl.
PRIMÁRKY NA ROPÁKA (01. 03. 2004 / Euro / Čestmír Klos)
Blíží se nová volba Ropáka a manažer Pavel Švarc žalobou na organizátory ankety zahájil u Krajského soudu v Brně kampaň za své znovuzvolení. Bylo by to poprvé v historii Ropáka, ale bylo by to zasloužené. Spolana Neratovice, jejímž je Švarc předsedou představenstva, se stala symbolem porušování životního prostředí a neuplyne snad měsíc, aby nepřispěla nějakým dalším chemickým únikem, objevením staré ekologické zátěže či jedovatými vejci slepic chovaných kolem chemičky. O loňské Švarcově kandidatuře rozhodlo osm důvodů, shromážděných veřejností a ekologickými organizacemi, přičemž jeden každý z nich stál za zvolení Ropákem. Od zodpovědnosti za úniky toxických látek až po bagatelizování zdravotních a ekologických rizik, způsobených Spolanou.
Sedm z nich Švarc mlčky přešel, ale za osmý chtěl na pořadatelích ankety vysoudit 100 000 korun a omluvu. Ten osmý důvod zněl: Za osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení, což nyní šetří policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V průběhu soudního řízení se ukázalo, že to je sice všechno pravda, ale není. Švarc sice při oponentním řízení analýzy rizik jednoznačně prosazoval vybranou technologii reprezentovanou jedinou možnou firmou, na což jsou svědci, ale pořadatel ankety Miroslav Patrik z Dětí Země nemohl Švarcovi dokázat, že by v rozhodování o výběrovém řízení vedl ruku zástupcům FNM.
V zápise z oponentního řízení je sice bod, v němž se Ministerstvo životního prostředí brání tlaku zařadit do rozhodnutí České inspekce životního prostředí právě tuto Švarcem prosazovanou technologii (a tím i firmu), ale Švarcův obhájce vznesl námitku, že šlo jen o expertní poradu, a soud námitku přijal. Přitom soudem tvrdošíjně opomíjená svědkyně Eva Tylová, tehdy náměstkyně ministra životního prostředí, se už během oponentního řízení domnívala, že to byl pokus o obejití výběrového řízení prostřednictvím jejího resortu. A tak dál, káčo, kolem.
Jestliže Patrik nepředložil fotografii, jak se šéf Unipetrolu a Spolany plíží tmou s kufrem peněz kolem FNM, neměl u tohoto soudu šanci. Ale cožpak osobní angažovanost znamená jen uplácení či levoty? Osvícený soud by přiznal anketě nezadatelné právo pranýřovat třeba i dobře míněnou angažovanost, která vede ke špatným koncům. Rozhodnutí o čtyřmiliardové sanaci Spolany bez výběrového řízení je jedním z čerstvých vředů na demokracii.
Soudce ovšem hrál jen zbytečnou partii scrablu s administrátorem ankety, přestože se k výpovědi marně hlásili autoři předmětného výroku z organizace Greenpeace i svědci jednání. Patrik se má omluvit, ale proč a za co?