Galerie ropáků

Ropák 1992

Prvním ropákem za ČSFR za rok 1992 se dne 16. dubna 1993 stal ředitel podniku Vodohospodářská výstavba Július Binder.

Důvod: Celoživotní zásluhy na totální náhradě podunajských ekosystémů PŘÍROPOU v podobě výstavby vodního díla Gabčíkovo. Obdivuhodná je zejména rafinovanost, se kterou přesvědčuje nejen přihlouplé ekology, ale i celosvětovou veřejnost o tom, že přeměna desítek kilometrů čtverečných lužních lesů v dokonalou PŘÍROPU je dílem ekologickým. Opomenout také nesmíme skutečnost, že obratným manévrováním získal pro svou vpravdě grandiózní ropáckou činnost podporu všech režimů, které se za poslední desetiletí dostaly ke slovenskému kormidlu. Přejeme mu mnoho zdaru i při výstavbě nového výdobytku PŘÍROPY, tentokrát na Váhu.

Ropák 1993

Prvním ropákem za ČR za rok 1993 se dne 8. dubna 1994 stali díky stejnému počtu bodů dva - předseda české vlády Ing. Václav Klaus, CSc. (předseda ODS) a ministr průmyslu a obchodu Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. (ODA).

Václav Klaus: Za neocenitelnou pomoc ropáckému hnutí při konečném rozhodnutí dostavět jadernou elektrárnu Temelín za nezištné pomoci americké firmy Westinghouse, za promyšlenou ekologickou politiku, která účinně přeměňuje nepotřebnou PŘÍRODU na rozhodující ekonomický ukazatel - výše hrubého domácího produktu, za publicistickou činnost, zejména za článek v Českém deníku ze dne 21. května 1993 pod názvem „Jarní procházka“, na které se nikde nesetkal s žádnou ekologickou katastrofou, téměř s žádnou továrnou, ošklivou skládkou apod., takže čeští občané se nemusejí až tak obávat některých proroků, kteří chtějí zachraňovat mizející PŘÍRODU a za oprávněně břitkou výtku některým ekologickým odborníkům, kteří málo porozuměli širším souvislostem ochrany životního prostředí (jedná se o sedm ekologů: Ing. M. Barchánek, Ing. I. Dejmal, JUDr. V. Mezřický, Ing. arch. M. Říha, RNDr. P. Šremer, Ing. J. Vavroušek, Ing. V. Vučka – jejich dopis z 1. listopadu 1993).

Vladimír Dlouhý: Za profesionální zarputilost při prosazování dostavby jaderné elektrárny Temelín, která se tak stane dalším trojským koněm v rozvoji PŘÍROPY na Zemi a zejména ve střední Evropě, za tichý dohled při rušení další lidské vesnice Libkovice v severních Čechách, které jsou ropáckým hnutím považovány za kolébku svého vzniku a za propracovanou strategii vývozu nerostných surovin a elektřiny z České republiky.

Ropák 1994

Ropákem za rok 1994 se dne 6. dubna 1995 stal ministr životního prostředí ČR Ing. František Benda, CSc. (KDS/ODS).

Důvod: Za celkovou „blátovitost“ své práce ve funkci ministra životního prostředí a svěřeného ministerstva, jehož pravomoce jsou postupně omezovány, činnost zesměšňována a mezi odborníky známa svojí nekoncepčností, což nahrává optimistům z řad ropáckého hnutí, že prvním státem ovládnutným ropáky bude právě Česká republika, za nesmyslnou koncepci monitorování životního prostředí jakýmisi markry, kterémuž záměru ropácké hnutí fandí a vyjadřuje plnou podporu, za dokonalou neschopnost prosadit rozšíření CHKO Pálava (vždyť stačilo patřičný návrh přinést do vlády), za nezměrné úsilí neuspíšit vyhlášení nové CHKO Novohradské hory a neochotu ustanovit Národní park Labské pískovce v rozumné rozloze, což s neskonalou radostí vítají ropáci, jejichž už získané územní pozice tak budou v dohledné době ještě neotřesitelnější, za neobratnost při schvalování Zásad politiky ochrany životního prostředí v ČR českou vládou, které několikrát marně prosazoval - pro ropácké hnutí je to další úspěch, když ministr nepřesvědčí své kolegy o důležitosti vlastního předkládaného materiálu, zejména jde-li o ochranu životního prostředí a PŘÍRODY, která je pro šíření PŘÍROPY velmi nebezpečná.

Ropák 1995

Ropákem za rok 1995 se dne 12. dubna 1996 stal přednosta Okresního úřadu v Berouně František Malý.

Důvod: Za neskrývanou podporu vybudovat novou cementárnu u Tmaně, čímž přispívá k rozvoji PŘÍROPY a ropáckého hnutí na úkor PŘÍRODY a člověka, za zodpovědnost při vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „Nové Králodvorské cementárny“ u obce Tmaň v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Český kras, která nezvratně poškodí charakter krajiny a negativně ovlivní zdejší životní prostředí (kromě toho je lokalizována do vládou vyhlášené postižené oblasti ČR), za jednoznačnou podporu těžebních a cementářských aktivit na okrese, které vedou k další destrukci krajiny, místo podpory rekreačního a turistického ruchu, za porušování zákona č.71/1967 Sb. o správním řízení (správního řádu) během územního řízení o stavbě cementárny a za nerespektování zájmů obecních zastupitelstev dotčených oblastí ve věci výstavby cementárny (Tmaň, Koněprusy).

Ropák 1996

Ropákem za rok 1996 se dne 11. dubna 1997 stal brněnský podnikatel z firmy INVESTprojektu s. s r. o. RNDr. Josef Kupec.

Důvod: V podniku Cementárny a vápenky Mokrá diletantsky navrhnul umístění monitorovacího vrtu, takže mohlo dojít k obrovskému znečištění podzemních vod, jako zpracovatel posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů stavby „Vodovod Pomoraví“ na životní prostředí dle zákona č.244/1992 Sb. navrhnul vydat souhlasné stanovisko, přestože jeho výstavba je příliš finančně nákladná a voda se má čerpat z chráněného pásma řeky Moravy nad územím CHKO Litovelské Pomoraví, jako zpracovatel dokumentace o hodnocení vlivů rekreačního parku Rajchéřov na životní prostředí dle z.č.244/1992 Sb. stavbu doporučil, přestože bylo odborníky dokázáno, že z hlediska vlivů na flóru, faunu a ekosystémy jde o závažný zásah (což letos potvrdil i OkÚ v Jindřichově Hradci), který svým skandálním přístupem zpochybňoval, jako zpracovatel dokumentace o hodnocení vlivů těžby zlata v Kašperských Horách na životní prostředí dle z.č.244/1992 Sb. se alibisticky vyhnul jakémukoliv hodnocení, přestože je zřejmé, že by těžba a zpracování materiálu kyanidovým způsobem v těsné blízkosti CHKO Šumava negativně ovlivnilo kvalitu vod v povodí Otavy, krajinný ráz i rekreaci a jako zpracovatel posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů vodního díla Malé Březno na Labi u Ústí nad Labem na životní prostředí dle z.č.244/1992 Sb. navrhnul vydat souhlasné stanovisko, přestože stavba negativně ovlivní poslední zbytky zachovalých lužních lesů a postihne velké množství chráněných a kriticky ohrožených rostlin a živočichů (nalézá se zde např. poslední lokalita v ČR rostliny drobnokvětu pobřežního), přičemž jde o zbytečně drahou stavbu za cca 5 miliard Kč.

Ropák 1997

Ropákem za rok 1997 se dne 10. dubna 1998 stal generální ředitel Povodí Morava a. s. Ing. Stanislav Novotný.

Důvod: Patří k nejtvrdším zastáncům technokratického řešení vodního hospodářství v ČR, přičemž se významně podílel na těchto stavbách: Jako správce toků odmítá nést zodpovědnost za letní povodně, když došlo k selhání jeho protipovodňové koncepce založené na ohrázování koryt a stavbě nádrží (dokonce manipuluje s údaji o funkci a významu přehrad proti povodním), přičemž jako řešení navrhuje bez důkladných analýz příčin, souvislostí a následků použít starý Státní vodohospodářský plán, podle něhož se mají vybudovat další technicky a finančně náročné stavby (např. přehrady Hanušovice a Mohelnice na Moravě, Hřbety na Desné, Teplice na Bečvě), které by prý měly zabránit dalším možným povodním, trvale obhajuje vodní dílo Nové Mlýny, které zlikvidovalo 3000 ha nejcennějších mokřadů a lužních lesů a zničilo obec Mušov, přičemž se zasloužil i o to, že hladina střední a spodní zdrže nebyla trvale snížena dle dohody, dále znemožnil aspoň částečnou revitalizaci břehů dvou nádrží a návratu lesních společenstev na dno střední nádrže (opětovným zvýšením hladiny o 85 cm) a úmyslně a účelově nadhodnocuje jejich význam - jednou pro umělé záplavy luhů na Soutoku, jindy jako ochrana před povodněmi, jako autor projektu prosazuje výstavbu vírského přivaděče pitné vody do Brna za 4 miliardy korun, přestože již bylo dříve několikrát dokázáno, že předpokládané množství vody 360 l/os./den (dnes 130 l/os./den) je zcela naddimenzované a odporuje světovým trendům (prostředky by naopak měly být investovány do úspor a oprav vodovodní sítě ve městě) a podporuje výstavbu přehrady Borovnice jako tzv. účinné technické opatření proti případným povodním.

Ropák 1998

Ropákem za rok 1998 se dne 30. dubna 1999 stal ministr průmyslu a obchodu a poslanec Ing. Miroslav Grégr, CSc. (ČSSD).

Důvod: Za tvrdé prosazování dostavby jaderné elektrárny Temelín, která spolykala cca 65 miliard korun a ještě spotřebuje dalších 47 miliard korun, přičemž termín jejího spuštění je zcela nejistý, stejně jako potřebnost temelínské elektřiny pro český stát či její proklamovaná bezpečnost, za maření sestavení mezinárodní komise, která zkoumala ekonomickou výhodnost, bezpečnost a smysluplnost dostavby JETE, a za okleštění náplně její práce, za záměr vybudovat další jaderné elektrárny v ČR jako např. na Ostravsku, včetně zbývajících dvou bloků v areálu JETE, za výrazné posílení tlaku na dostavbu JETE při obměně členů představenstva a.s. ČEZ, za nekompetentní přístup při vytváření energetické politiky, která je v rozporu s udržitelným způsobem života, neboť např. podporuje vyšší rozvoj jaderné energetiky, za zpochybňování procesu útlumu těžby uranu, přestože např. cena vytěženého uranového koncentrátu v ČR je asi dvakrát vyšší než ve světě a za podporu záměru vybudovat kanál Dunaj – Odra – Labe, přestože ekologická, dopravní i ekonomická hlediska tento projekt jednoznačně zpochybňují, kvůli čemuž o něho česká vláda oficiálně nejeví zájem.

Ropák 1999

Ropákem za rok 1999 se dne 28. dubna 2000 stal poslanec, předseda představenstva Termizo, a. s. a bývalý primátor Liberce Ing. Jiří Drda (ODS).

Důvod: Za prosazování omezení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, neboť by přijetím jeho novely došlo ke snížení kvality ochrany životního prostředí a ministerstvo životního prostředí by ztratilo některé kompetence ve zvláště chráněných územích, za obstrukce během diskusí o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko, který by údajně omezil další rozvoj území a jeho urbanizace, přičemž plocha chráněných území v našem státě je prý výrazně nad evropským průměrem a není tedy třeba vyhlašovat další chráněná území, za prosazování posunu zákazu používání PVC v obalech o sedm let v zákoně o odpadech, přestože PVC je podezřelé z toho, že se z něho uvolňují často nebezpečné přísady, za prosazování dovozu odpadu do českých spaloven ze zahraničí, neboť chtěl v zákoně o odpadech doplnit do kategorie využití odpadu i jejich ”energetické využití” (tj. spalování), přestože podle zákona je zatím možné dovážet odpad pouze za účelem jeho skutečného využití a za zkreslování vlivu spalovny odpadů v centru Liberce provozované firmou Termizo na životní prostředí, neboť při vynucených měřeních byly koncentrace dioxinů minimálně 32x vyšší než je plánovaný limit, přičemž údajně dioxiny nejsou pro město nebezpečné, což je ale v rozporu s názorem Světové zdravotnické organizace.

Ropák 2000

Ropákem za rok 2000 se dne 27. dubna 2001 stal náměstek ministra životního prostředí ČR Ing. Josef Běle (ČSSD).

Důvod: Za povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 v povrchové variantě na strmém úbočí labského údolí v CHKO České středohoří přes jádrovou zónu mezinárodní sítě EECONET, když odmítl aspoň uznat, že z důvodu ochrany přírody a krajiny se musí vést dálnice v dlouhém tunelu, čímž by nedošlo ke zničení evropsky unikátní kopcovité krajiny vysokými mosty a automobilovým provozem, za povolení kácení v I. zónách Národního parku Šumava a za naprostou nekompetentnost v řízení státní ochrany přírody a krajiny v České republice, která raději preferuje úzké stranické zájmy namísto veřejných zájmů ochrany přírody.

Ropák 2001

Ropákem za rok 2001 se v sobotu 27. dubna 2002 stal předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny P ČR Ing. Miroslav Beneš (a místopředseda ODS).

Důvod: Za výraznou snahu zmenšit rozlohu Národního parku Šumava, včetně vyjmutí masivu Smrčiny a Hraničníku pro výstavbu nového lyžařského areálu, za prosazování dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, přestože její průchod přes dolní Posázaví kritizují některé místní obce a občanská sdružení z hlediska trvalého narušení rekreační a přírodně-estetické funkce této krajiny, za podporu nevratných plastových obalů (zejm. PET lahví) na úkor vratných, které jsou vhodné ke znovupoužití či k recyklaci, při schválení zákona o obalech a obalových odpadech, za hlavní podíl při předložení a prosazování zákona za zrušení ochrany zemědělského půdního fondu, kterým by došlo ke ztrátě významného nástroje proti přeměnám na stavební parcely pro výstavbu skladovacích hal, supermarketů, silnic atd. a proti rozvolňování měst a obcí výstavbou velkých rodinných kolonií na úkor využití půdy pro zemědělské a ekologické účely, pro „měkkou“ turistiku a místní rekreaci; zároveň by také mohlo dojít k nevratným změnám krajiny a k trvalému ohrožení soběstačnosti našeho zemědělství.

Ropák 2002

Ropákem za rok 2002 se dne 25. dubna 2003 stal generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s. Praha a předseda představenstva Spolany, a. s. Neratovice Ing. Pavel Švarc.

Důvod: Za hlavní zodpovědnost při únicích toxických látek ze Spolany při srpnových povodní i mimo toto období, za nedostatečné protipovodňové zabezpečení objektů a pozemků zamořených rtutí a dioxiny ve Spolaně, za systematické odmítání převzetí odpovědnosti za vzniklé škody a za neochotu odškodnit občany postižené úniky chlóru, dioxinů a dalších toxických látek ze Spolany během povodní, za neposkytování informací souvisejících s kontaminací Spolany a jejího okolí veřejnosti, respektive za pozdní a neúplné informování o únicích chemických látek v průběhu opakovaných chlorových havárií a v době po zaplavení Spolany srpnovou povodní, za bagatelizování zdravotních a ekologických rizik vyvolávaných starými ekologickými zátěžemi (nebyly dosud ani dostatečně zmapovány), průmyslovými haváriemi a povodněmi ve Spolaně, za hlavní zodpovědnost a osobní angažovanost při urychleném spouštění nejnebezpečnějších technologií chlorové chemie (po odstávce způsobené výbuchem a povodněmi) bez dokončené bezpečnostní zprávy Spolany a jejího projednání s veřejností, za ignorování výzev ke zjištění znečištění Spolany toxickými látkami, jako jsou polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany či polychlorované bifenyly, přičemž donedávna odmítal i souvislost znečištění těmito látkami s výrobou chloru, a tedy i PVC a za Na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci spis. zn.: 1 Co 217/2006-294 ze dne 15. listopadu 2006 byla původní věta dne 20. ledna 2007 vymazána.

Ropák 2003

Ropákem za rok 2003 se dne 30. dubna 2004 stal poslanec Poslanecké sněmovny P ČR Ing. Jaromír Schling (ČSSD).

Důvod: Za podání pozměňovacího návrhu k novele zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, který označuje rozvoj a modernizaci vodní cesty po Labi od Pardubic ke státní hranici se SRN a po Vltavě od Třebenic po soutok s Labem za veřejný zájem a zároveň konstatuje, že pokud tato vodní cesta leží ve zvláště chráněném území, nevztahují se na ni zákazy, uvedené v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.; druhá část návrhu se díky senátorům do zákona nakonec nedostala, neboť jejím přijetím by došlo k prvnímu narušení dikce zákona o ochraně přírody a krajiny a z řek by se staly „vodní dálnice“, za podporu výstavby dvou jezů na dolním Labi podáváním různých pozměňovacích návrhů ve sněmovně, za opakovaný návrh na zrušení Ministerstva životního prostředí jako nepotřebného resortu vznesený při diskusi o novele zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť MŽP prý neúměrně zdržuje schvalování koncepcí a přípravu mnoha staveb; navíc navrhl zrušit celý zákon a za podporu zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic, přestože nesplní svůj hlavní cíl, tj. urychlení výstavby těchto komunikací; navíc vláda zákon nepodpořila, neboť zasahuje do tří jiných zákonů.

Ropák 2004

Ropákem za rok 2004 se dne 29. dubna 2005 stal náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Martin Pecina, MBA (ČSSD).

Důvod: Za propagaci aktualizované Státní energetické koncepce do roku 2030, schválené v březnu 2004, která nepřímo počítá s rozšířením těžby hnědého uhlí (nebo s jeho dovozem) s případným zrušením územních ekologických limitů a se zbouráním některých severočeských obcí, i když je v koncepci nakonec uvedeno, že v budoucnu dojde k racionálnímu přehodnocení limitů namísto původní formulace, že je nutné uvolnit územní omezení těžbě hnědého uhlí, a po roce 2020 ještě s výstavbou dalších dvou jaderných bloků, za podíl při prosazování zvyšování další produkce oxidu uhličitého z českého průmyslu, neboť Ministerstvo průmyslu a obchodu původně požadovalo vydat emisní povolenky na 110 milionů tun oxidu uhličitého za rok, kdežto MŽP jen 94 milionů tun (vláda doporučila 108 milionů tun), i když měrné emise skleníkových plynů více než 12 tun na jednoho obyvatele ČR za rok patří k nejvyšším v EU a podle schválené Státní energetické koncepce má do roku 2010 dojít ke snížení emisí těchto plynů o 13 %, za podporu výstavby rozsáhlé průmyslové zóny Dolní Lutyně na úkor plánované ptačí oblasti evropské soustavy ochrany přírody NATURA 2000 Heřmanský stav-Odra-Poolzí, čímž ČR hrozí finanční sankce ze strany EU za neplnění příslušné evropské směrnice, za podporu výstavby dvou jezů na dolním Labi bez ohledu na rozsáhlé nevratné negativní důsledky pro přírodu a biotopy a jedince zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, na minimální dopravní efekt, tj. přesun přepravy nákladů ze silniční dopravy na vodní, a na nízkou ekonomickou efektivnost těchto staveb a za bagatelizaci a osočování činnosti ekologických občanských sdružení bez konkrétních důkazů.

Ropák 2005

Ropákem za rok 2005 se dne 28. dubna 2006 stal zmocněnec vlády ČR pro severozápadní Čechy a poslanec PS P ČR Vlastimil Aubrecht (ČSSD).

Důvod: Za zpochybňování přetrvávajícího významu vládou v roce 1991 vyhlášených územně ekologických limitů na ochranu zbytků podkrušnohorské přírody a krajiny a také obcí Horní Jiřetín a Černice před další povrchovou těžbou uhlí, která by mohla prolomením těchto limitů pokračovat až do roku 2061, čímž by se vytěžilo dalších 255 miliónů tun uhlí a obě obce by se zlikvidovaly, přestože s jejich zachováním souhlasí téměř deset tisíc signatářů petice, kolem sto dvaceti obcí v kraji, třicet sedm občanských sdružení a také občané v obou obcích podle výsledků platných referend a za hlavní podporu při předložení poslaneckého návrhu na změnu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny spolu s jedenácti poslanci z ČSSD, ODS a KSČM (sněmovní tisk č. 1034), kterým by se téměř zamezila možnost účasti veřejnosti prostřednictvím občanských sdružení při rozhodování správních orgánů, např. nemožnost se účastnit stavebních řízení, nebýt rovnocenným účastníkem správních řízení atd., což je v rozporu s programovým prohlášením vlády, která návrh také zamítla, a s mezinárodními závazky jako je Aarhuská úmluva (po 1. čtení byl schvalovací proces novely přerušen na neurčito).

Ropák 2006

Ropákem za rok 2006 se v pátek 27. dubna 2007 stal ministr průmyslu a obchodu a poslanec PS P ČR Ing. Martin Říman (ODS).

Důvod: Za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta 2008-12, který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech 2008-12, za aktivní podporu plánů na prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, došlo by k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu, za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech 2008-12 na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu) a za souhlas s výstavbou dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, čímž by tak byla konečně dostavěná.

Ropák 2007

Ropákem za rok 2007 se dne 25. dubna 2008 stal náměstek ministra dopravy Jiří Hodač.

Důvod: Za bojkotování splnění usnesení české vlády č. 1064 ze dne 19. 9. 2007, které ministrovi dopravy ve spolupráci s ministrem životního prostředí uložilo jmenovat skupinu odborníků, která vyhodnotí variantní řešení výstavby silničního okruhu R1 kolem Prahy přes Suchdol, dálnice D3 ve Středočeském kraji přes rekreační oblast Posázaví a rychlostní silnice R55 v úseku Otrokovice – Rohatec přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, takže nadále pokračuje příprava těchto velmi sporných staveb, za vyhrožování občanským sdružením soudními žalobami a finančními úhradami za způsobené škody státu za jejich aktivní účast ve správních řízeních u různých silničních a dálničních staveb (jedná se cca o silniční okruh kolem Prahy R1, obchvat Plzně dálnicí D5 přes vrch Valík, dálnici D8 přes CHKO České středohoří a D11 přes NPR Libický luh) a při podávání odvolání proti rozhodnutím, která mohla být přijata nezákonně, za souhlas s dovykoupením pozemků za cca 23 milionů Kč pro výstavbu vodního stupně Přelouč II. na Labi, který zničí Slavíkovy ostrovy s šedesátkou zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, přičemž toho území kandiduje o zařazení do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, přitom ministr životní prostředí nepovolil výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu do biotopů chráněných druhů živočichů a rostlin, takže stavbu nelze zákonným způsobem vybudovat a stát tak mohl tyto peníze ušetřit.

Ropák 2008

Ropákem za rok 2008 se v pátek 24. dubna 2009 stal primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém (ODS).

Důvod: Za trvalé prosazování výstavby dvou mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni (75 metrů vysoký válec jako Epoque Hotel a 104 metrů vysoká budova ve tvaru písmene „V“ Epoque Bytový dům) navzdory kritice Centra světového dědictví UNESCO o riziku nevratného narušení panorama, za trvalou podporu výstavby severozápadní části silničního okruhu kolem Prahy v jižní variantě přes obytné části Suchdola, Dolních Chaber a Čimic, přestože existuje podstatně investičně i provozně levnější, dopravně bezpečnější, ekologicky příznivější a evropské předpisy splňující severní varianta mimo město, za snahu o výstavbu paralelní dráhy ruzyňského letiště, která by byla o 1,5 km blíže k Praze, což by znamenalo nadlimitní zatížení hlukem desítek tisíc obyvatel obytné zástavby v Nebušicích, Suchdole a Lysolajích a také velkou hlukovou zátěž v Bohnicích, na Hanspaulce atd. a za opakované prosazovaní změn územního plánu umožňujících výstavbu severozápadní části silničního okruhu po území Prahy a rozšíření přistávací plochy letiště v Ruzyni s cílem přípravy území pro olympijské areály nebo skladová a logistická centra, čímž by došlo ke zhoršení zatím příznivého životního prostředí v obytné zástavbě a snížení kvality chráněných území dvěma mohutnými dopravními stavbami.

Ropák 2009

Ropákem za rok 2009 se v pátek 30. dubna 2010 stal ministr průmyslu a obchodu Ing. Vladimír Tošovský.

Důvod: Za předložení návrhu Aktualizace Státní energetické koncepce zahrnující prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku, ačkoliv to odmítá 72 % obyvatel státu, rozšíření těžby uranu, ačkoliv odstranění škod z té předchozí má stát 60 miliard korun, zahájení těžby uhlí v Beskydech, rozšíření výroby elektřiny z jaderných elektráren, pokračování čistého vývozu elektřiny a redukce emisí oxidu uhličitého do roku 2050 jen o 30 %, ačkoliv by to mělo být kolem 80 %.

Ropák 2010

Ropákem za rok 2010 se v pátek 29. dubna 2011 stal ministr životního prostředí a poslanec PS P ČR Mgr. Pavel Drobil (ODS).

Důvod: Za plán oslabit pravomoce a význam Ministerstva životního prostředí při ochraně přírody, krajiny, životního prostředí a přírodních zdrojů ve prospěch „silových“ ministerstvech (průmyslu, dopravy, zemědělství a místního rozvoje) tak, aby ekologická legislativa a aktivní účast veřejnosti při rozhodování nemohly efektivně ovlivňovat různé záměry, za podporu vyloučení účasti veřejnosti ze stavebních řízení pro záměry mající vliv na přírodu a životní prostředí při novelizaci stavebního zákona, čímž dojde ke zrušení veřejné kontroly rozhodování úředníků a možnosti ovlivnit průběh výstavby záměru i jeho konečnou konkrétní podobu, za pasivitu schválit novou vyhlášku o kácení mimolesních dřevin, která by omezila masivní kácení menších stromů, zejména ovocných nacházejících se i jako aleje podél silnic, bez povolení, bez uložení náhradní výsadby a bez účasti veřejnosti, za plán přesunout miliardy korun z Operačního programu životní prostředí na některé části nových dálnic a silnic jako jsou ekodukty, protihluková opatření apod., ačkoliv jde o povinné eliminační a kompenzační opatření stavebníka, které by neměly být hrazeny z tohoto programu, za úvahy porušit princip bezzásahovosti v I. zónách Národního parku Šumava při řešení kůrovcové kalamity, za podporu výstavby nových spaloven v ČR v neprospěch sběru, třídění a recyklace odpadů, zejména biologicky rozložitelných, jejichž sběr není masivně zajištěn, a přestože je míra recyklace odpadů v ČR jen 20 %, takže bude nadále existovat tlak na těžbu surovin či kácení stromů, výrobu a dovoz přírodních zdrojů, přičemž celková bilance výroby energie pro tuto činnost je vyšší, než získaná pouhým spalováním, za snahu snížit přísnost České inspekce životního prostředí při udělování pokut znečišťovatelům životního prostředí a poškozovatelům přírody a více využívat domluvy a jiných „nápravných“ opatření, za návrh zařadit výrobu elektrické energie z jaderných elektráren mezi obnovitelné zdroje energie s odůvodněním, že jedině tak může ČR splnit podíl 20 % z těchto zdrojů do roku 2020, takže nemusí už činit jiná opatření na úsporu energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání skutečných obnovitelných zdrojů energie, tj. větru, slunce, vody, tepla země a biomasy.

Ropák 2011

Ropákem za rok 2011 se v pátek 27. dubna 2012 stane...