Ropák

anketa o antiekologický čin


verze pro tisk

Mozaika vzpomínek na Josefa Vavrouška

(předneseno v Brně 7. dubna 1995 na soirée při vyhlašování “Ropáka roku 1994”)

Vážení přátelé!

Dovolte mi říci jakousi osobní mozaiku vzpomínek na jednoho z nás, kterého každý dobře známe, a který nás už zde nemohl navštívit. Za posledních šest měsíců mi v paměti zůstaly tři události spojené s jeho jménem.

První naše společné setkání v tomto období bylo na pátém výročí vzniku Dětí Země v Praze v říjnu 1994. Zabývám se vlivem dopravy na životní prostředí, a tak snad proto jsme spolu diskutovali o budoucí spolupráci Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Dětí Země a pokoušeli se nalézt základní východiska pro ekologicky přátelskou dopravu. Naštěstí se některé z těchto námětů již začínají uskutečňovat.

Druhou událostí byl pro mě jednoznačný souhlas STUŽ s kampaní Dětí Země nazvanou Alternativa k dálnici do Drážďan existuje. Na jednání STUŽ dne 7. února 1995 byl pak nesouhlas s dostavbou této dálnice podpořen ve stanovisku č. 25.

Třetí a zároveň poslední událostí byl pro mě společný telefonický rozhovor asi pět dní před inkriminovanou sobotou 18. března, kdy jsem ho pozval na vyhlášení výsledků soutěže “Ropák roku 1994” a zároveň jsem se s ním radil o kandidátech. Jeho tip byl jednoznačný - ministr životního prostředí František Benda.

Upozornil jsem ho, že už na seznamu s mnoha “ekologickými hříchy” je, ale že mi chybí ta správná a jednoduchá formulace. Nezaváhal a řekl: “Napiš tam za celkovou blátovitost jeho práce jako ministra.” Tímto vlastně řekl vše, co dotyčný za minulý rok, a nejen za něj, pro ochranu životního prostředí udělal, respektive neudělal.

Když jsem se za týden od našeho posledního rozhovoru dozvěděl, že se nevrátil se svou dcerou z Vysokých Tater, šokovalo mě to. Zároveň jsem pocítil bezmoc. Bezmoc z toho, že nemohu nějak pomoci, protože jsem v té době byl již měsíc v nemocnici. Zbylo mi tak pouze hrát úlohu pouhého pozorovatele, který se hrozí konce rozběhnutých černých událostí. Tím byl 26. březen, kdy se jeho tělo našlo pod lavinou.

Vážení přátelé!

Ekologickému hnutí, a nejen jemu, odešly již dvě významné osobnosti, obě v těžké době a v nejpotřebnější chvíli uprostřed své práce - v roce 1989 Josef Velek a letos Josef Vavroušek. Nelze než říci, že nikdo z nás si svůj osud nemůže vybrat, osud si za nás vybere sám.

Dnes, kdy jsme tu slavnostně vyhlásili Františka Bendu ropákem, jsem chtěl aspoň tímto způsobem připomenout toho, jehož odhad vítěze byl neomylný. Dnešní den je symbolicky i dnem, kdy se s ním mohli rozloučit všichni jeho nejbližší přátelé a známí. Nezapomeňme na jeho práci a názory a pokračujme v jeho díle. Ve skutečnosti nás vlastně vůbec neopustil.

Děkuji Vám.

Miroslav Patrik, Děti Země Brno